Jakub Hlásek

Renovace menšího parního stroje

Koupi parního stroje jsem zvažoval delší dobu. Bohužel se mi dlouho nedařilo narazit na žádný, který by se mi vyloženě líbil a do kterého bych chtěl investovat. Až se jednoho dne roku 2014 objevil na aukru tento krásný kousek. Nebyl zrovna levný, nicméně se mi líbila jeho velikost i vzhled. Do renovace jsem pustil až po roce, když jsem měl důkladně rozmyšleno, co s parním strojem budu dělat a jaký bude jeho nový účel.
Rozhodl jsem se, že bych jej chtěl mít v provozu a občas jej prezentovat na výstavách. Vzhledem k absenci odkalovacích ventilů není možné tento parní stroj provozovat klasicky na páru. Tento fakt ostatně napovídá, že jde pouze o velice věrohodný model, či školní pomůcku. Další variantou byl provoz na stlačený vzduch, ale to vylučovalo jeho provozování na výstavách.
Zvolil jsem řešení s malým skrytým dvanáctivoltovým elektromotorkem v základně. Jeho provoz bude v terénu zajišťovat autobaterie. Pro plynulou regulaci otáček bylo zapotřebí nějaké ovládání. Abych si k parnímu stroji mohl postavit repliku mramorového rozvaděče, ze kterého by bylo mimo jiné možné stylově regulovat otáčky skrytého elektromotoru pohonu, zvolil jsem finální podobu projektu jako parní stroj doplněný o dynamo a rozvaděč. Jako dynamo posloužil podobně vypadající klasický elektromotor, kterým parní stroj otáčí, čímž se navozuje skutečný dojem výroby elektrické energie za pomoci parního stroje.

Fyzická renovace součástí parního stroje

Samotný parní stroj nebyl v nikterak špatném stavu. Byl kompletní, nepoškozený, jen se známkami koroze. Renovaci jsem začal jeho rozebráním a odstraněním koroze a zbytků původních barev. Většinu litinových součástí jsem opatřil černým matným lakem. Jen pro vnější kolo setrvačníku jsem zvolil leskle černou. Mosazná ložisková pouzdra a ocelové hřídele jsem vyleštil. Šrouby, matice a drobné součástky jsem brynýroval (očernil) metodou ponoření rozžhavené součásti do oleje.

Kompletace

Jakmile byly všechny součásti parního stroje připraveny, pustil jsem se do jeho kompletace.

Výroba dřevěné základny

Po úspěšné kompletaci přišla na řadu výroba dřevěné základny. Do této základny jsem později nainstaloval pohonný elektromotor. Pro materiál základny jsem zvolil KVH hranol a obyčejnou spárovku, které jsem pro lepší estetický vzhled srazil hrany. Skrze desku základny bylo zapotřebí vyřezat otvor pro zapuštění kola setrvačníku a řemen pohonu od elektromotoru. Sesazenou základnu jsem opatřil nátěrem mahagonového odstínu a třemi vrstvami bezbarvého laku.

Montáž parního stroje k základně

Hlavní práce okolo parního stroje završila jeho montáž na základní desku, kterou jsem osadil malým pohonným elektromotorem na 12V.

Renovace elektromotoru v roli dynama

Jak jsem zmínil v úvodu, mým plánem bylo navodit dojem, že je parní stroj používán pro výrobu elektrické energie za pomoci dynama. Jako "dynamo" posloužil maličký jednofázový elektromotor Marelli, který se velikostně i tvarově dynamu podobá.

Renovace komponent pro mramorový rozvaděč a jejich osazení

Jelikož jsem měl v plánu vozit parní stroj po výstavách, bylo zapotřebí postavit mramorový rozvaděč pokud možno co nejmenší velikosti. K tomuto účelu perfektně posloužily speciální malé ručičkové měřící přístroje, které tvoří základ rozvaděče. Přestože má být parní stroj osazen dynamem pro výrobu stejnosměrného proudu, rozhodl jsem se rozvaděč doplnit i jazýčkovým kmitoměrem pro měření frekvence střídavého proudu. Je to z důvodu, že mezi duem voltmetr-ampérmetr a reostatem vzniklo hluché místo.

Zapojení rozvaděče a test pohonu

Nyní zbývalo už jen celý rozvaděč zapojit. Velkou péči bylo třeba věnovat návrhu a zapojení odporové regulace pohonného elektromotoru. K této regulaci slouží malý reostat ve spodní části rozvaděče. Zadní stranu rozvaděče jsem opatřil krytem z děrovaného plechu klasického vzoru "tečka křížek", který se dlouhá léta používal právě pro krytí elektrických přístrojů.

Finální stav