Jakub Hlásek

Textilní továrna Tiba Beroun - Červený mlýn

Počátek historie Červeného, jinak také zvaného Bíbovského mlýna se vztahuje k roku 1525, kdy jej vlastnil mlynář Bíba. V roce 1568 mlynář Bíba umírá a mlýn je prodán. Od té doby ještě mnohokrát změnil majitele a byl upravován a rozšiřován.
V roce 1835 mlýn, tehdy už doplněný o stoupu a pilu, zakoupil pražský židovský průmyslník a podnikatel Aron Dormitzer za 8500 zlatých konvenční rakouské měny. Tímto se oficiálně začíná psát historie berounského textilního závodu. Ve stejném roce totiž Aron Dormitzer nechal poblíž Červeného mlýna, rovněž na levém břehu továrního náhonu, postavit první přádelnu (pozdější Stará tkalcovna). Na pohonu transmisních hřídelí této nové budovy se spolupodílelo mlýnské kolo.
O mlýně samotném není příliš mnoho podrobných informací. Po zrušení mlýnského kola zde bydlel i ředitel továrny. Od osmdesátých let 19. století se v jeho prostorách nacházela škola. Učilo se od osmé do deváté hodiny večerní. Děti byly však po předchozí dlouhé pracovní směně unavené a nepozorné. Po uzavření školy zde fungoval provoz paprskárny. Kronika závodu zmiňuje i tzv. černou kychyni.
Téměř od počátku 20. století byla budova využívána zejména jako skladiště. Byly zde i stáje. Při spojeneckém náletu v roce 1945 došlo k těžkému poškození schodiště a za oběť padla i kompletně celá budova tehdejší paprskárny. Vše bylo ponecháno bez oprav, pouze stáje byly předělány na garáž. Od roku 1954 byla zrušena i garáž a dále zde byly odkládány nepotřebné věci.
Existence Červeného mlýna, končí v rámci zvelebování závodu dne 30. prosince 1964. V 600 navrtaných dírách explodovalo v 11 hodin a 30 minut celkem 80 kg výbušnin. Po odklizení trosek byl na jeho místě zřízen park.
Krátce po zrušení vodního náhonu v roce 1978, vyrostl přesně na místě bývalého Červeného mlýna panelový dům (adresa Tovární 45).

Historické fotografie (1964)

     

Projektová dokumentace