Najdův blog

Zde naleznete základní rozdělení a informace k jednotlivým slotům, které se vyskytují, nebo vyskytovaly na základních deskách.

Univerzální sloty:

8bit ISA

Tento osmibitový slot měl 62 kontaktů a pracoval na frekvenci 4.77 MHz. Byl označován jako XT bus.
Používal se snad pro všechny tehdejších rozšiřující karty. Dnes je tomu již dávno, co se přestal používat,
nahradil jej totiž 16ti bitový ISA slot. Maximální přenosová rychlost činila 1.2 MB/s.

ISA (Industry Standard Architecture)

Jeho osmibitový předchůdce již tehdejším technologiím nestačil, a tak v roce 1984 byl představen tento,
16ti bitový. Dříve byl označován jako AT bus. Používal se taktéž pro všechny rozšiřující karty. Skládá se
z 98 kontaktů a pracuje na frekvenci 8MHz. Zvláštností je, že když probíhá komunikace s kartou zasazenou do
tohoto slotu, procesor se automaticky podtaktuje na 8MHz. Toto je řešení problému, který se objevil v počítačích
s procesory s taktem 16 a více MHz. Tehdy docházelo k selhání systému, proto se objevilo toto řešení. Tento slot
se již dlouhou dobu nepoužívá, přesto se před nedávnem objevil na jedné , poměrně nové, základní desce(COMMELL P4LA).
Ve Windows Vista již není podpora pro tento slot. Jeho přenosová rychlost se pohybovala okolo 5.3 MB/s.

EISA (Extended Industry Standard Architecture)

Tento slot se dělal v provedeních 8, 16, 32 (na obrázku). Představen byl v roce 1988 firmou Gang of Nine.
Jako reakce na tento slot byl XT a AT bus přejmenován na ISA (8 a 16 bit). Tento slot nebyl ovšem nikdy
tak rozšířený, jako předešlé dva. Podstata použití byla v serverových základních deskách. EISA slot pracuje
na frekvenci 8,33MHz, má 98+100 kontaktů. Skutečná přenosová rychlost se pohybovala kolem 40 MB/s.

MCA (Micro Channel Architecture)

/bez obrázku/
MCA je pětičlenná skupina slotů, ve které se objevil první 32ti bitový slot vůbec. Vyvinula je firma IBM
a v roce 1987 je představila veřejnosti. Vyráběly se v pěti variantách: standardní 16ti bitový, 16ti bitový
„8514/A Slot“, standardní 32ti bitový, 32ti bitový „Memory Card Slot“ a 32ti bitový „Video Slot“. Dnes se již
nepoužívá. Co se týče využití, tak 16ti a 32ti bitové verze se používaly pro mnoho rozšiřujících karet, Video Card
slot byl určen pro grafické karty a Memory Card Slot byl určen pro externí operační paměti.

VLB (VESA Local Bus)

Opět 32ti bitový slot, který se objevil se v roce 1992 v dobách 486tek. Vyvinula jej firma VESA (Video Electronics
Standards Association) a má 112 kontaktů. Standartně běží na frekvenci 33MHz, ale na některých systémech, může i
rychleji. Zajímavé je, že slot nabízí přímý přístup do systémové paměti rychlostí odpovídající rychlosti procesoru.
Používal se hlavně pro grafické karty. Tento slot byl nesmírně populární, ale díky jeho designu založeném na 486 procesoru,
který při přechodu na Pentia způsoboval problémy a díky absenci podpory busmasteringu a Plug and Play byl vytlačen PCI slotem.
V roce 1996 se tento slot přestal téměř definitivně používat.

PCI (Peripheral Component Interconnect)

Dnes hojně používaný slot pro připojení snad všech rozšiřujících karet. V roce 1990 se objevila specifikace PCI 1.0,
která položila standard pro PCI 2.1, která byla uvolněna 30. dubna roku 1993. Dnes používáme finální specifikaci 3.0.
PCI pracuje na frekvenci 33,33MHz a maximální teoretická přenosová rychlost je 133MB/s. Existují tři provedení tohoto slotu.
Rozeznáváme je podle tzv. klíčovacího zářezu. Pokud mají zářez v přední části slotu, pak je určen pro karty vyžadující 3,3V.
Pokud je zářez na opačné straně (viz obrázek), jedná se o karty na 5V. Díle existují i univerzální PCI karty, které mají zářezy
na obou stranách. S nástupem PCI3.0 však 5V verze zanikla. Dnes již máme finální standard PCI 3.0, kde byla úplně odstraněna možnost 5V.

PCI-X (Peripheral Component Interconnect Extended)

PCI-X byl v roce 1998 společně vyvinut firmami IBM, Hewlett Packard a Compaq. Dnes se používá v hlavně serverech a pracovních
stanicích. Jedná se o 64ti bitový slot pracující na frekvenci 133MHz. Teoretická přenosová rychlost činí 1.06666 GB/s, proto
je používán pro diskové řadiče a vysokorychlostní síťové karty. Na obrázku je 3,3V provedení.

PCI Express 1x

Slot vyvinutý v roce 2004 firmou Intel. Používá se hlavně pro zvukové karty a řadiče. Přenosové rychlosti dosahují 320 MB/s.

PCI Express 4x

Taktéž vyvinutý Intelem ve stejném roce. Tento slot dosahuje větších přenosových rychlostí. Až 1.25 GB/s. Na základních deskách se moc neuchytil.

PCI Express 8x

Další z slot z rodiny PCIe. Tento dosahuje přenosových rychlostí 2.5 GB/s. Ani tento slot se na dnešních deskách moc neobjevuje.

PCI Express 16x

Dalo by se říct, že je to dnes nejpoužívanější slot ze všech PCIe. Nalezneme ho na každé dnešní základní desce. Díky svým vysokým přenosovým rychlostem (5 GB/s) se používá hlavně pro grafické karty.

Sloty pro výstup zařízení integrovaných na základní desce:

Riser – malá destička s plošným obvodem. Výstup ze základní desky (obvykle modemy a zvukové karty).

ACR (Advanced Communications Riser)

Tento 32ti bitový slot vyvinula firma Asus. Dokáže spolupracovat pouze s VIA čipsety, tudíž se na ostatních deskách nemůže objevit.
Je určen pro modemy, zvukové karty a síťové karty. Co se vzhledu týče, připomíná PCI 3,3V, ale je přidělán blíže k okraji desky.

AMR (Audio Modem Riser)

Slot vyvinutý Intelem v roce 1998 speciálně pro zvukové karty a modemy, spolupracující s čipem na základní desce. Dnes se již na základní desky nedává.

CNR (Communications and Network Riser)

Opět od firmy Intel, představený v roce 2000. Patří sem opět modemy, zvukové a síťové karty. Princip je stejný. Za základní desce je integrován čip
daného zařízení a do tohoto slotu se zapojí analogová část – tištěný obvod s výstupem (konektory).

Jednoúčelové sloty – sloty pro grafické karty:

AGP (Advanced Graphics Port)

V roce 1997 představil Intel první verzi AGP1.0. Tento 32ti bitový slot je určen pouze pro grafické karty. Dělal se v provedeních a rychlostech:
1x (266MB/s na 33MHz), 2x (533MB/s na 133MHz), 4x (1066MB/s na 266MHz) a poslední, nejrychlejší – 8x (2133MB/s na 533MHz).
Tyto verze byly od sebe rozlišeny specifickými zářezy, jako tomu

AGP Pro (Advanced Graphics Port Professional)

Slot určený pro karty se zvýšenými nároky na napájení. Byl předveden v roce 1999. Tento se slot se používal v pracovních stanicích,
na kterých běžely graficky náročné aplikace a simulace. Opět se vyráběl v několika provedeních: 3,3V, 1,5V a univerzální. Opět byl rozlišen zářezy.

AGR (Advanced Graphics Riser)

Byl vyvinut firmou MSI a používal se na základních deskách s PCI-16x. Koncepce vychází z AGP slotu. Některé AGP však nebyly s tímto slotem kompatibilní.

Z původní AGP koncepce vycházely i další sloty. Například:

• 64-bit AGP Tento 64ti bitový slot vycházel koncepcí z AGP 3.0, ale ve finální verzi byl pozměně. Používal se pro High-endové grafické karty.
• AGI (ASRock Graphics Interface) – byl vyvinut firmou ASRock, měl však jeden velký problém a tím byla nekompatibilita s mnoha čipsety a grafickými kartami.
• AGX (Advanced Graphics eXtended) – vyvinula jej firma EpoX, potýkal se se stejnými problémy jako AGI slot.
• Ultra-AGP, Ultra-AGPII Původní verze podporovala stejné přenosové rychlosti jako AGP 8X, zatímco Ultra-AGPII zvládla až 3.2GB/s. Tento slot byl vyvinut firmou SiS.

Doufám, že jste v tomto článku nalezli informace, které jste hledali.